Obláti

Misionáøi obláti Panny Marie Neposkvrnìné jsou katolické misijní øeholní spoleèenství. Zalo¾eno bylo sv. Ev¾enem de Mazenod, který se narodil roku 1782 v Aix-en-Provence. Pocházel ze ¹lechtické rodiny a musel proto pro¾ít své mládí v exilu v Itálii na útìku pøed Francouzskou revolucí. Kdy¾ se vrátil zpìt do Francie, za¾il následky revoluce: víra lidí byla témìø zadu¹ena, církev ve Francii se nacházela v ¾alostném stavu. Pohnut láskou ke Kristu a k církvi, rozhodl se stát knìzem, aby pomáhal svým slovem i pøíkladem víru opìt probudit.

Ev¾en kolem sebe shromá¾dil mláde¾ z Aix, aby ji vedl k víøe, nav¹tìvoval tamìj¹í vìzení a pøedev¹ím kázal v provensálském náøeèí obyèejným chudým lidem, kteøí neumìli francouzsky.

Brzy poznal, ¾e by dosáhl daleko více, kdyby mìl skupinu pøátel se stejným cílem, se kterými by mohl spoleènì pracovat a ¾ít. Zalo¾il spoleèenství Misionáøù Provence. Jejich hlavním posláním byly lidové misie mezi venkovským obyvatelstvem. Spoleèenství se rychle rozrostlo a v roce 1826 bylo potvrzeno pape¾em Lvem XII. pod jménem Misionáøi obláti Panny Marie Neposkvrnìné.

Ev¾en, veden touhou po záchranì du¹í, vyslal v roce 1841 své misionáøe do Kanady, aby tam hlásali evangelium domorodému obyvatelstvu. V následujících letech pøi¹li misionáøi obláti i do USA, na Ceylon, do Afriky... Také v Evropì se spoleèenství dále ¹íøilo. V roce 1895 pøi¹li do Nìmecka a odtud ve 20. století také do Èeskoslovenska - zejména do oblastí, které byly obývány pøevá¾nì Nìmci. Po roce 1945 byla vìt¹ina oblátù nìmeckého pùvodu odsunuta. Zalo¾ili rakouskou oblátskou provinci. Poslední èeský provinciál oblátù P. Václav Straka zemøel v roce 1970. S pomocí rakouských a polských oblátù obnovil èinnost oblátù v Èeské republice krátce po sametové revoluci P. Zdenìk Èí¾kovský OMI, který do té doby pùsobil v Africe u kmene Zulu. Obláti v Èeské republice patøí dnes spoleènì s rakouskými a nìmeckými obláty ke støedoevropské oblátské provincii.